|
Že generál bez vojska nedokáže nic, poznamenal v rozhovoru Ing. Jiří Kralert, rodák z Třebíče, absolvent Vysokého učení technického v Brně a dlouholetý obchodní ředitel firmy Baumit. Jeho „vojsko“ je po celé republice, tvoří jej tým obchodních a technických zástupců a posádka zákaznického centra.
Pomalu se loučíte se svým zaměstnáním, které jste vykonával léta. Bylo to skutečně jen zaměstnání, nebo spíše povolání?
Pracuji ve firmě od roku 1995, což je téměř patnáct let. Začínal jsem v Baumitu jako obchodní zástupce a teprve později jsem byl jmenován obchodním ředitelem. Tuto funkci vykonávám zhruba třináct let, a pokud se mám ohlédnout do minulosti, musím s jistým odstupem konstatovat, že cesta budování pozice a jména Baumit v České republice rozhodně nebyla jednoduchá. Znamenalo to prosadit firmu na stavebním trhu a to se nám, myslím, podařilo.
Předpokladem byl jistě dobře sehraný kolektiv spolupracovníků, jak jste ho tehdy budoval?
Zásadně jsem pracoval týmově. Mým cílem bylo obklopit se kolegy stejně vnímajícími práci pro firmu. Byli to lidé, kteří pro povolání obchodníků měli v prvé řadě předpoklady, dalo by se říci i určitý talent a odhodlání pro práci s velkým nasazením. V té době náš obrat stoupal a v období patnácti let se téměř zdesetinásobil. Považuji to za úspěch nás všech, kdo jsme se na vzestupu a stabilizaci firmy Baumit podíleli.
Z takto vybudované pozice je určitě těžké odejít, bude to opravdu konec veškeré Vaší aktivity?
Určitě to nebude konec všem aktivitám. Pejska nemám, a tedy ho ani nevenčím, kutilem nejsem, ale mám jiné koníčky. Od mladí se věnuji sportu. Dnes již úměrně svému věku, ale v létě si rád zahraji golf, jezdím na kole, treking na horách a v zimě rád lyžuji. S oblibou cestuji a poznávám nové kraje. Osobně jsem si zamiloval malebné Rakousko a v létě obvykle cestuji za sluncem a mořem do Itálie nebo na Malorcu. Nezůstanu nečinný ani po odborné stránce. Budu se dále vzdělávat a sledovat trendy ve stavebnictví. Dostal jsem také nabídku od vedení firmy Baumit jako poradce ředitele společnosti. A své zkušenosti rád propůjčím péči o některé V.I.P. zákazníky. Čas ukáže, jak a kde mohu být aktivní a prospěšný.
Vychoval jste si svého nástupce do funkce obchodního ředitele?
V posledních létech jsem měl vytipovaného svého budoucího nástupce, kterého jsem vedl k náročné funkci obchodního ředitele a předával mu pracovní i životní zkušenosti. Nakonec bylo na tuto funkci vypsáno otevřené výběrové řízení a zvítězil jiný uchazeč. Myslím si, že výběr byl veden objektivně, zodpovědně a korektně. Chtěl bych svému nástupci také při této příležitosti popřát hodně úspěchů, pozitivní vliv na nejbližší kolegy v regionech, vytvoření dobrých kontaktů u významných obchodních partnerů, hodně sil a elánu do krásné práce, aby využil své znalosti a kontakty ve prospěch firmy Baumit.
Jak se Vám dařilo komunikovat s regiony?
Jak už jistě víte, republika je rozdělena do osmi regionů s mými nejbližšími spolupracovníky. Řídil jsem je na dálku a na pravidelných poradách, kde se hodnotilo, analyzovalo, bilancovalo, plánovalo a určovala se další obchodní strategie. Kontakty byly vzájemně otevřené a postupem času velmi osobní. Snad také díky pochopení specifik každého regionu, protože severní Morava je v každém případě jiná než západní Čechy a to vyvolává samozřejmě individuální přístup k pracovním problémům a jejich řešení. Je to také dáno jiným charakterem zákazníků, odlišnou výstavbou a zakázkami. Osobně jsem regiony pravidelně navštěvoval, abych poznal stavby i partnery a pomohl nastavit správnou strategii a její formy. Myslím si, že moje skoro třináctiletá spolupráce s kolegy byla korektní, otevřená a přerůstala mnohdy v kontakt osobní až přátelský. Považuji regionální zástupce za nosné pilíře – bez jejich úsilí a pracovního nasazení by dosahování pozitivních obchodních výsledků bylo nemyslitelné a velmi složité.
Dovolte mi osobní otázku. Co pro Vás bylo v práci nejtěžší a naopak, po čem se Vám bude stýskat?
Povolání se mi stalo posláním a koníčkem. Od roku 1968 pracuji ve stavebních firmách a nikdy jsem se nenudil. Je mou osobní prestiží plnit perfektně všechny své pracovní povinnosti a úkoly ve prospěch firmy. A samozřejmě jsem totéž očekával od svých kolegů, protože, jak jsem již na začátku našeho rozhovoru zmínil, jedině týmová práce má úspěch a smysl. Proto jsem se na budování sehraného týmu také zaměřil a myslím, že se to povedlo. Během mého působení docházelo k personálním změnám, hlavně v posledních letech. Do týmu se dostávají různí lidé. Ti, co mají za sebou výsledky vnímají práci pro firmu podobně a pak jsou mezi námi druzí, co ji berou jako povinnost nebo nutnost a prostředek k získání finančních prostředků k životu. Rozhodně nebylo jednoduché získat a vyladit nováčky do stejného rytmu naší práce. Ne vždy se to dařilo, ale i to je součást práce obchodního ředitele. Je to jako ve sportu. Kdo proběhne první je vítěz, kdo má nejlepší obchodní výsledky, obrat, prodej je lídr, vedoucí týmu. Postavit tým jak ve sportu, tak v obchodě je pro manažera velmi těžké a důležité. Bude se mi stýskat po lidech. Byl jsem rád v soukolí firmy. Rád jsem poradil, sdělil zkušenosti. Bude mi chybět to zvláštní vnitřní napětí související s řešením každodenních pracovních problémů a dobrý pocit ze splněných úkolů. Uvědomuji si a dobře cítím, že do nekonečna pracovat nelze. Mám za sebou čtyřicet jedna velmi aktivních let práce. A výkon s věkem klesá. Přichází střídání pozic. Je třeba, aby nastoupila nová generace, mladá krev se svými postupy, formami řízení a dynamikou. Jak se říká sportovním žargonem - „tahem na bránu“.
Co vzkážete všem svým bývalým kolegům?
Svým kolegům chci opět připomenout slova, která říkám na poradách: Oprostěte se od šablon, přistupte k novým formám řízení svých podřízených, zvyšte pracovní nasazení, iniciativu. Buďte agresivnější, aktivnější, protože prostředí a situace to vyžadují. Na kolegy budu vzpomínat jen v dobrém, měl jsem je rád. A i když jsem byl mnohdy přísný, měřil jsem všem stejným metrem. Firma má velký potenciál díky schopnému managementu, systémovému řízení a silnému zázemí mateřské firmy v Rakousku. Tyto faktory budou v budoucím náročném období velmi důležité.
Jak by měl být tento rozhovor ukončen? Poselství do budoucna známe, snad přáním do nového roku?
Nechci, aby vyznělo jako klišé. Nicméně mi dovolte, abych všem svým kolegům, spolupracovníkům v regionech, obchodním partnerům a zákazníkům popřál do nového roku pevné zdraví, chuť a elán poprat se s novými úkoly vedoucími k dobrým výsledkům firmy Baumit. V soukromém životě pak osobní spokojenost a štěstí.
Děkuji za rozhovor.
Redakce Baumit Journal
|
© by Baumit
